PH_2016_porubeh - 102. průzkumný prapor Prostějov

Vítězným obloukem proběhlo celkem 11 hlídek

Autor: kapitán Petr Šiler, 53. pluk průzkumu a elektronického boje
Foto: 53. pPzEB, 102. pzpr

Posledních třicetšest hodin bylo pro soutěžící průzkumné hlídky snad ještě nabitějších než předešlé etapy. Aby postoupili dále, museli vojáci ukořistit dokumenty ukrývající cenné informace. Jedinou možností bylo přepadení objektu ležícího poblíž trasy jejich postupu. Průzkumáci tedy nakrátko vyměnili své vlastní zbraně za tzv. Glock FX a jejich protivníky se staly osmiúhelníkové terče IPSC. Po úspěšném získání schránky s dokumenty zase rychle zmizeli a po pár kilometrech je čekalo vyhodnocení těchto informací. Prvním krokem je sladění získaných podkladů se správnou mapou. „Zakreslená situace ukazuje na plánovaný dělostřelecký přepad zítra ve 20.30, následující den proběhne přelet a vzdušný výsadek protivníka s cílem obsadit sklad chemických látek v našem prostoru,“ vyhodnocuje jeden z příslušníků hlídky 44. lehkého motorizovaného praporu z Jindřichova Hradce. „Tahle značka znázorňuje dělostřeleckou pozorovatelnu a směr průzkumu,“ doplňuje jeho kolega. Ještě rychle určit co největší množství techniky zahraničních armád na předložených kartách, zorientovat mapu a hlídka opět pokračuje v závodě.
V průběhu noci obdržely týmy úkol převzít na určité kótě imitace náloží o váze cca 20 kg a přesunout se k viaduktu. Pomocí lezecké techniky na objekt správně rozmístili nálože a následně provedli jeho simulované zničení. Těm nejúspěšnějším se to podařilo i s právě projíždějícím vlakem.
Nad ránem dělila většinu hlídek od vytouženého cíle už jen tři stanoviště, včetně další vodní překážky, kterou pro změnu mohli pouze přeplavat. Poté závodníci stihli ještě poskytnout první pomoc zraněným po simulované dopravní nehodě, jejímž následkem byla poranění imitovaná na hranici reality.
Cílovým vítězným obloukem ve městě Libavá nakonec po závěrečném několikakilometrovém finiši proběhlo celkem 11 týmů. Povzbuzováni spolubojovníky svého praporu a pozvanými hosty proletěla jako první bránou tři družstva 102. průzkumného praporu v pořadí: 1. tým 1. průzkumné roty, před 1. týmem roty hloubkového průzkumu a 2. týmem roty hloubkového průzkumu.
Soutěžící a organizátory osobně pozdravili a ceny vítězům předali náčelník zpravodajského odboru Pozemních sil AČR plukovník René Sabela a podplukovník Pavel Hriník. Velitel 102. průzkumného praporu podplukovník Hriník poděkoval za organizaci této prestižní akce vojákům praporu a za pomoc při zabezpečení disciplín také příslušníkům 6. polní nemocnice, 153. ženijnímu praporu Olomouc, 73. tankovému praporu Přáslavice, 72. mechanizovaného praporu Přáslavice, příslušníkům 53. pluku průzkumu a elektronického boje a 103. střediska CIMIC/PSYOPS.  
Zajímavé statistické informace poskytla také trackovací zařízení GPS nesená každou z hlídek. Například nejdelší ušlou trasu 141 kilometrů naměřilo hlídkám číslo 10 z lehkého motorizovaného praporu z Jindřichova Hradce a číslo 6 aktivní záloha ze 102. průzkumného praporu. Nejkratší vzdálenosti urazily hlídky číslo 15 2. tým 2. průzkumné roty 102. pzpr a číslo 18 ze 71. mechanizovaného praporu Hranice a to každá 129 km. Celková průměrná rychlost hlídek se pohybovala mezi 4,5 – 5,5 km za hodinu a okamžitá rychlost se přiblížila 17 km/h.

2. den - Soutěž průzkumných hlídek odstartovala

Autor: kapitán Petr Šiler, 53. pluk průzkumu a elektronického boje
Foto: 53. pPzEB, 102. pzpr

Krátký odpočinek nad ránem, posbírat výstroj, zkontrolovat zbraně, doplnit vodu a vyrazit z bivaku co nejrychleji vstříc dalším desítkám kilometrů napříč Vojenským újezdem Libavá. Tak vypadalo probuzení většiny z 18 průzkumných hlídek po nočním orientačním přesunu.

V prostoru, kterým vede trasa vyčtená z mapy, však postupně všechny týmy naráží na přesunující se těžkou techniku protivníka, před kterou je nutné se nejprve ukrýt a poté ji identifkovat. Po krátkém pozorování zakreslují vojáci zjištěné údaje do schématu pozorování a pomocí vysílačky odesílají flash zprávu. Zároveň nejen k spojařovým uším doléhá zvuk vzdálené střelby.

Hlídky číslo 2 ze 151. ženijního praporu Bechyně a číslo 7 ze 131. dělostřeleckého oddílu z Jinců už totiž na střelnici Milovany zahajují střelbu z útočných pušek. Každá hlídka si nese své organické zbraně, takže jsou k vidění nejen útočné pušky CZ 805 BREN, ale například u chrudimské hlídky číslo 13 pušky M4. Situace je staví před úkol, v co nejkratším čase „položit“ šedesátku zvedajících se terčů, rozmístěných v různých vzdálenostech v členitém terénu. Má to jeden háček. Tři červeně odlišené terče. Představují rukojmí, jsou rozmístěny nepříjemně blízko ostatním a znamenají trestné body.

To už velitel hlídky číslo 7 se znakem „rozzuřeného“ Mývala na čepici vydává před zahájením střelby rychlé pokyny svým spolubojovníkům. „Rozdělíme si prostor na jednotlivé sektory, ať nestřílíme na stejné terče. Ty střílíš vlevo a zbývající dva vpravo. Nejdříve složíme ty bližší. Nakonec ty daleko a sousedící s rukojmími.“ Velící má možnost předat svou munici kolegům a místo střelby řídit palbu své hlídky s pomocí dalekohledu. Tento tým však tuto možnost nevyužívá. „Předpokladem úspěchu je přesné nastřelení zbraní a znalost balistiky,“ prozrazuje svůj střelecký recept jeden z „Mývalů“, zatímco velitel hlídky poslouchá rozhodčího, který mu sděluje výsledky vyhodnocené softwarem ovládajícím terčový manévr.
Večer dorážejí první hlídky na stanoviště pár kilometrů před vodní překážkou, kde mají možnost získat náklad o váze nafukovacího člunu, který ponesou s sebou. V případě překonávání vodní překážky pak můžou přeplout pomocí člunu. Pokud se hlídce nepodaří náklad donést, bude muset se vším přeplavat. Hodinu před půlnoci doráží na břeh Barnovské přehrady první tým v těsném závěsu se dvěma dalšími. Hned v úvodu se potvrzuje staré pořekadlo, že když dva dělají totéž, není to totéž. Zatímco některé skupiny se bez problému do „Pálavy“ vejdou a jen část materiálu táhnou za sebou po vodě, u jiných je vidět půlka týmu statečně plovoucí i s materiálem za či před lodí. Další z týmů vystupuje spokojeně na protějším břehu v plném počtu suchou nohou, následován člunem s trupem těsně pod hladinou na způsob útočící ponorky a hlídkou s vodou nad kolena.
Naštěstí soutěžícím zbývá už jen pár kilometrů do bivaku, kde si dopřejí trošku odpočinku a ti rychlejší pár hodin spánku. Vzhledem k tomu, že jedna z hlídek má po druhé hodině nad ránem za sebou již 70 kilometrů proložených náročnými disciplínami, si jej víc než zaslouží.

1. den - Soutěž průzkumných hlídek odstartovala

Autor: kapitán Petr Šiler, 53. pluk průzkumu a elektronického boje
Foto: 53. pPzEB, 102. pzpr

Mokrou studenou letní nocí běží za svitu měsíce v tichosti čtveřice mužů. Jen při občasných krátkých zastávkách protne noční tmu světlo „čelovky“, ozve se šustot mapy a mezi jednotlivými nádechy zaznívají slova: azimut, čtverec, vzdálenost či bonusový bod. Za pár okamžiků vše opět přikryje tma a pomalu utichají i kroky neomylně mířící k blízkému červenému světélku.

Tím světélkem je označen jeden z desítky orientačních bodů první etapy VII. ročníku Soutěže průzkumných hlídek, která odstartovala ve městě Libavá a ve Vojenském újezdu Libava v noci z 22. na 23. srpna. „Prologem k první z celkem šesti etap je právě orientační závod. Úkolem hlídek je posbírat co nejvíce kontrolních bodů s cílem ověřit znalost práce s mapou, orientaci v terénu a vyčítání bodů v různých souřadnicových systémech. Stejně jako všechny další části a jejich jednotlivé disciplíny prověří skutečné teoretické a hlavně praktické dovednosti jednotlivých „průzkumáků“ z celé Armády České republiky, kteří opět přijeli změřit síly v tomto závodě,“ doplňuje dlouholetý organizátor akce nadrotmistr Tomáš Jandera z pořádajícího 102. průzkumného praporu z Prostějova.

Do sedmého ročníku soutěže vyběhlo celkem 18 soutěžních týmů. Vedle vojáků 102. průzkumného praporu a týmu aktivních záloh 102. průzkumného praporu jsou zastoupeny týmy 4. brigády rychlého nasazení, 7. mechanizované brigády, 13. dělostřeleckého pluku, 15. ženijního pluku a Univerzity obrany.
Soutěžící plní celkem 16 disciplín, například činnost na pozorovacím stanovišti, překonání vodní plochy, přepad budovy, střelby z pistole a útočné pušky, ženijní přípravu, vyzvedávání „mrtvé schránky“ či ničení objektů. „Na rozdíl od předchozích ročníků jsme se opět více přiblížili reálnému zasazení průzkumných jednotek a plnění úkolů více disciplín jsme zařadili v noci. To samozřejmě klade na hlídky vyšší nároky,“ přibližuje některá specifika letošního ročníku ředitel soutěže podplukovník Pavel Hriník.
Čtyřčlenné hlídky překonají v průběhu následujících čtyř dnů 100 km v zalesněném terénu s nesenou výzbrojí, výstrojí a stravou o váze nejméně 20 kg. Náročný závod tedy vyžaduje značnou fyzickou zdatnost a psychickou odolnost. Současně umožní porovnat znalosti, schopnosti, dovednosti a sladěnost průzkumných týmů napříč AČR.